PARDUBIČTÍ SILNIČÁŘI RÁDI POUŽÍVAJÍ NOVÉ TECHNOLOGIE

Nové technologie a inovace vždy přinášejí finanční úspory a konkurenční výhodu. Správa a údržba silnic Pardubického kraje nezůstává v nových technologiích pozadu. Silničnímu hospodářství České republiky přinesla mnoho novátorských a ojedinělých technologií, které byly aplikovány v celém silničním systému ČR. 
„Po roce 2002, kdy vznikla současná právní forma  naší organizace, jsme se snažili zavézt nové postupy, materiály a technologie včetně informačních. Vždy je výhodné se spojit s těmi, kteří jsou v dané oblasti nejlepší“, dodal Miroslav Němec ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje.
 
Pardubická správa a údržba silnic navázala spolupráci s firmou Cross Zlín,  univerzitou ve švédském Göteborgu, VUT Brno, ČVUT Praha, JČU České Budějovice, SPŠ Chrudim, stavební školou ve Vysokém Mýtě, s nimiž  zahájila mimo jiné  výzkum v oblasti zimní údržby. Výzkum byl veden ve dvou směrech. 
 
Jeden byl zaměřen na modul dispečera zimní údržby. Na základě dlouhodobého sledování průběhu jednotlivých zim ve více než padesátileté historii se podařilo pořídit systém, který umí předpovídat vývoj klimatu. Klimatologové ze Švédska označili při své návštěvě Pardubický kraj za  klimatický ráj,  kde se  lze setkat se vším, co je možné v zimním období sledovat.  Jednalo se o otázky kolísání teploty, hladiny spodních vod, střídání vlhkosti vzduchu, teploty vozovky a dalších klimatických jevů. 
 
Druhým směrem byl index obtížnosti zimní údržby. Byly sledovány čtyři položky činností:  pluhování, posyp, pohotovost pro zimní údržbu a kontrolní jízdy. Vytvořené křivky dokáží nastolit takzvaný normový stav, na základě kterého se zjistí, zda se řídící pracovník chová hospodárně, nehospodárně nebo optimálně. Připouští se desetiprocentní odchylka od optimální křivky. Tak se podařilo ve velmi krátké době sjednotit činnost dispečerů zimní údržby, která se před zavedením pomůcky odchylovala v desítkách procent.
 
Pomocí těchto dvou nástrojů se Správě a údržbě silnic Pardubického kraje dařilo za dvacet let existence udržet náklady na zimní údržbu téměř ve stejné úrovni i přes rostoucí materiálové a energetické náklady. Rostla i cena lidské práce, vstupy na údržbu se násobně zvětšily.  
 
Správa a údržba silnic Pardubického kraje dále hledá způsoby opravy povrchů komunikací, které by byly co nejlevnější a nejtrvanlivější. Jednou z nejdražších surovin je kamenivo. Proto je snaha ztenčovat vrstvy asfaltového betonu, který v našem silničním hospodářství převládá. Hledají se způsoby, jak zlepšit vrstvy živičného pojiva. Používají se jak asfalty s prostředky zlepšujícími přilnavost pojiva ke kamenivu, zvyšujícími bod měknutí asfaltu, tak asfalty, které jsou upraveny drcenou gumou z pneumatik. Tyto takzvané tiché kryty se používají na průtazích měst a obcí kvůli snížení hluku a zlepšení protismykových vlastností za sucha i mokra. Vylepšují se také konstrukční vrstvy, například geotextíliemi nebo geomřížemi, které zvyšují jejich pevnost proti trhlinám na povrchu vozovky. Používají se také membrány s přísadou gumy, které výrazně snižují pronikání trhlin v konstrukčních vrstvách do obrusné vrstvy vozovky. 
 
V návrhu je zpracován katalog, který sumarizuje všechny nejmodernější inovativní postupy v silničním stavitelství.
 
Pardubická správa má na svém území přes 800 mostních konstrukcí. Proto je této problematice věnována velká pozornost. Mezi největší a technicky nejsložitější patří mosty přes řeku Labe. Vzhledem k tomu, že jsou také  nejdražší, jsou sledovány nejvíce. Jedním z nich je  přímá spojnice měst Pardubice a Hradec Králové most Pavla Wonky u zimního stadionu v Pardubicích, který byl vybudován v 50. letech minulého století . Byl to první monolitický a předpjatý most. Jeho únosnost zajišťuje 19 lan volného předpětí. Průměr pletence je 30 cm,  délka je 170 metrů. V letech 2002–2004 prošel most velkou modernizací. V té době byla lana vyhovující, a proto k jejich výměně nedošlo. V roce 2017 bylo zjištěno, že jsou lana zasažena korozí od chloridů. Zahájená expertní činnost zjistila, že most je z bezpečnostního hlediska na hraně životnosti a napadená lana budou muset projít kompletní výměnou. 
 
„V současné době probíhá legislativní proces k získání potřebných povolení k výměně lan volného předpětí. V Pardubicích probíhá řada aktivit, které mají vliv na dopravní obslužnost. Jedná se o proces, jenž bude trvat jednu stavební sezónu“, sdělil Miroslav Němec.