Rozvoj Pardubic je s dopravou spojený po celá staletí

2020-11-22

SDÍLET:

Pardubice. Město ve středu republiky je už po staletí důležitým místem, kde se setkávají jednotlivé módy dopravy. Vývoj, rozvoj a budoucnost východočeské metropole jsou s dopravou nerozlučně spjaty.

První dochovaná zmínka o Pardubicích pochází z roku 1295, kdy papež Bonifác VIII. potvrdil zdejší klášter cyriaků a kostel svatého Bartoloměje. Prvním vlastníkem Pardubic byl na začátku 14. století Púta z Dubé. Městem se staly kolem roku 1340. Kolem roku 1325 vyměnili jeho synové Pardubice s rytířem Arnoštem z Hostýně. Jeho syn Arnošt z Pardubic patří k významným postavám naší historie, stal se prvním pražským arcibiskupem. Od této doby je budování města spjato s rodem pánů z Pardubic, kteří měli ve svém znaku přední polovinu bílého koně se zlatou uzdou na červeném štítu. Kůň je v heraldice symbolem síly, vytrvalosti, nebojácnosti, moudrosti.

O další středověký rozkvět města se zasloužil rod pánů z Pernštejna. Vilém město i s okolním panstvím koupil koncem 15. století. Zasloužil se o přestavbu vodního hradu na pozdně gotickou rezidenci. Jeho synové Vojtěch a Jan pokračovali v přestavbě rezidence v renesančním duchu. V současné době slouží zámek jako sídlo Východočeské galerie a Východočeského muzea. Vilém z Pernštejna rozhodl o vybudování města v jednotném stylu, rozhodl rovněž o půdorysu města jako takového. Pernštejnům vděčíme za celé historické městské jádro, které je od roku 1964 městskou památkovou rezervací.

Význam Pardubic začal upadat po roce 1560, kdy se celé panství stalo majetkem královské komory. K dalšímu rozkvětu města dochází po dlouhých staletích až s rozvojem železnice, jejímž hlavním projektantem byl pardubický občan Jan Perner. Původní železniční trasa z Pardubic do Olomouce z roku 1845 se rozrůstala. Rozvoj železniční dopravy přivedl do města podnikatele, rozvíjel se průmysl a město začalo opět kvést.

Jan Perner stál u ovládání první ze tří lokomotiv, jež jely v čele prvního vlaku z Olomouce. Jeho role byla důležitá i při stavbě první části Severní státní dráhy, která vedla z Olomouce do Prahy. Perner byl hlavním autorem projektu a současně garant západní části stavby mezi Pardubicemi a Prahou. Během pouhých tří let vzniklo 482 kilometrů kolejí na trase Olomouc – Česká Třebová – Choceň – Pardubice – Kolín – Úvaly – Praha. Kolej zde původně vedla pouze jedna. A ačkoli později vzniklo několik velkých přeložek a druhá kolej, jde v podstatě o tutéž trasu, po které se cestující vozí i dnes.

Že první parostrojní železnice vedla do Prahy právě z Olomouce, byl praktický důsledek předchozího budování. Díky soukromému kapitálu začala již ve 30. letech růst železniční spojnice Vídně s Haličí, která měla zpřístupnit tamní ložiska soli. Na Moravě ale měla dvě významné odbočky, jednu do Brna a druhou do Olomouce. Tehdy přišel nápad navázat na soukromou Severní dráhu císaře Ferdinanda svojí vlastní severní drahou, která by tím pádem dokončila kolejové propojení dvou nejvýznamnějších měst monarchie – Vídně a Prahy. Přednost dostala stavebně jednodušší trasa z Olomouce, ačkoli takové spojení Vídně a Prahy bylo delší než přes Brno. Úsek Brno – Česká Třebová ale byl také součástí Severní státní dráhy a začal vznikat krátce po dokončení trati Olomouc – Praha.

Rozvoj železnice, pravidelné investice do modernizace trati a v posledních desetiletích také budování moderního koridoru pomohly Pardubicím k rozvoji. I díky železnici jsou pro investory zajímavé dodnes. V souvislosti s dopravou nelze opomenout ani přelety Jana Kašpara, jednoho z významných průkopníků letectví v Čechách, jenž v roce 1911 uskutečnil první dálkový let z Pardubic. Vzdálenost 121 km na svém stroji Blériot XI překonal inženýr Kašpar za 92 minut. Tento slavný letoun je dodnes k vidění v Národním technickém muzeu v Praze. Právě podle Jana Kašpara se dnes jmenuje terminál pardubického letiště. Ten byl otevřen v roce 2017. Letiště Pardubice vzniklo za první republi- ky, do roku 1995 sloužilo především k vojenským účelům.

Civilní provoz zahájila v roce 1995 sérií charterových letů společnost Fischer Air. Na těchto linkách operovaly dále společnosti ČSA, Travel Service, Karthago Airlines a Montenegro Airlines. Nejhustější provoz zaznamenává letiště tradičně vždy během Vánoc a kolem Nového roku a také během letní sezony. V roce 2006 byla ruskou společností Transaero zavedena první pravidelná linka na letiště Moskva-Domodědovo. V roce 2008 se letiště poprvé v historii přiblížilo hranici 100 tisíc odbavených cestujících za rok, zejména díky rozvoji charterových letů do bulharských destinací Burgas a Varna, do egyptské Hurghady nebo na řecký Lesbos a na Krétu. Rostl také počet ruských turistů, ti v tu dobu létali ze tří moskevských letišť. Pro letní sezonu 2008 byla připravena zrekonstruovaná terminální budova, čímž došlo ke splnění schengenských požadavků. V roce 2012 letiště odbavilo 125 tisíc cestujících a překonalo tak například letiště Karlovy Vary.

Od května 2011 do poloviny roku 2012 proběhla rozsáhlá modernizace letištního prostoru. Byla rozšířena ranvej, pojezdové plochy, vybudovalo se palivové hospodářství a další úpravy. Za rok 2013 se zde odbavil historicky největší počet cestujících, a to 184 140.

ZDROJ: MF DNES